Historie Počernického pivovaru
Pivo se vařilo při dolnopočernické tvrzi snad již v 16. století, avšak panský pivovar v Dolních Počernicích, nedaleko rybníka podél náhonu starého mlýna, nechal postavit
v letech 1749–51 až tehdejší majitel panství Václav Kle-mens svobodný pán von Saltza. Veškeré práce se v pivo-vaře dělaly ručně, pod pánvemi se topilo dřevem, led na chlazení byl brán z rybníka. Roku 1777 provedli další majitelé velkostatku Sweerts-Sporckové nákladnou přestavbu hospodářského dvora po předešlém požáru a stavebně oddělili zámek od hospodářských stavení.
Z dalších let je zpráv pomálu: Roku 1821 byl rozšířen prostor sklepů při horní cestě. V roce 1855 zakoupili zdejší velko-statek i se zámkem a pivovarem manželé Jan Ludvík (Já-nos Lajos) a Alžběta (Elise) Dercsényiové, kteří se pustili do postupné přestavby celého areálu. Jan Ludvík (1802–63) byl sekretářem c. a k. dvorní komory ve Vídni a patřil mezi přední zástupce uherské šlechty loajální k panovníkovi. Jeho manželka Alžběta (1819–78), rozená von Eichhoff, byla šlechtičnou původem z Drážďan a zakoupení Dolních Počernic pro ně bylo vedle rozšíření rodového majetku
i možností, jak zvelebením panství vytvořit novou rodovou doménu. Pivovar Dercsényiové neprovozovali sami, nýbrž ho pronajímali na stanovené období za pevně danou sumu tomu nájemci, který podal ve výběrovém řízení nejvýhodnější nabídku.
Následující majitel pivovaru Vojtěch (Béla) Dercsényi st. (1847–1909) provedl v letech 1884–85 nákladnou přestavbu pivovaru na parostrojní provoz. Starý pivovar byl přestavěn na sladovnu, byl do něj vestavěn vertikální hvozd, který vyčníval nad pozdně barokní budovu nástavcem a komínem. Dále byla do staré budovy vestavěna hala se sloupy k uskladnění ječmene. Na místě bývalé hřbitovní kostnice pak byla postavena nová varna se strojovnou a kotelna s komínem, dále chladírna a sklad s výtahem sudů, rovněž byly přistavěny další dva klenuté sklepy. Touto přestavbou dostal areál pivovaru dnešní rozsah a jeho výrobní kapacita se zvýšila více než čtyřnásobně. Zatímco Bernatův Schematismus pivovarů k roku 1880 uvádí velikost jedné várky 24 hl a roční výstav 3 130 hl, v letech 1891–1903 za nájemce a sládka Otokara Chlístovského dosahoval výstav výše mezi 10 až 14 tisíci hl ročně, čímž se pivovar řadil ke středně velkým provozům.
Dercsényiové pivovar vlastnili až do roku 1923, kdy Vojtěch Dercsényi ml. (1878–1935) prodal velkostatek i s pivovarem hlavnímu městu Praze. Důvodem byla jeho špatná finanční situace po rozvodu s Marií Vratislavovou z Mitro-vic, kterým rod přišel o panství v Kolodějích nad Lužnicí na Vltavotýnsku. Město Praha pivovar nadále pronajímalo nájemcům. Výstav pivovaru se ve 20. letech pohyboval mezi 3 a 7 tisíci hl ročně, pivovar vařil 9 várek týdně, pivo dodával do řady hospod i v Praze a stáčel ho nejen do sudů, ale i do lahví. Pivovarský schematismus za roky 1928/29 uvádí velikost jedné várky 52 hl.
Hospodářská krize začátku 30. let znamenala konec pro mnoho menších pivovarů a dolnopočernický byl mezi nimi. Spolu s nutností investovat do provozu přivedla nájemce patrně k bankovnímu úvěru, který pak nezvládal splácet. Po ukončení výroby roku 1936 převzala nájemní smlouvu na pivovar Legiobanka, která v něm zřídila sklad piva z pivovaru Pragovar v Horní Krči, který vlastnila. Tím se uzavřela 185letá historie provozu zdejšího pivovaru, jehož budovy od té doby čekaly na nové smysluplné využití. K tomu došlo po rekonstrukci areálu v letech 2007–16 a postupným otevřením restaurace, pensionu a nakonec i pivovaru v červnu 2016.
Nájemci
1879–1882 … Engelbert Wintrych
1882–1884 … Ferdinand Kostomlatský
1891–1903 … Otokar Chlístovský
1917–1926 … Václav Batěk
1923–1925 … Adolf Šišma
1926–1930 … Alois Mikulec
1930–1935 … Antonín Prokop
1936 … Legiobanka, akc. spol.
Správci
?–1909–1910 … Vincenc Sýkora
1911–1913 … Bohumír Pospíšil
1930–1936 … Josef Jarolím
Ředitelé
?–1903–1904–? … Alois Vavruška
1914–1918–? … Bohumír Pospíšil
Sládci
?–1873–1878 … K. Künzl
1879–1882 … Engelbert Wintrych
1882 … Josef Wintrych
1882–1884 … Ferdinand Kostomlatský
1884–1888 … Adolf Holý
1888–1889 … Alois Šimonek
1889–1891 … Josef Fatka
1891–1903 … Otokar Chlístovský
1903–1914 … Václav Jiráček
1914–1915 … Jaroslav Sedlák (podsl.)
1915–1917 … František Vaněk ml.
1917–1930 … Václav Batěk
1930–1936 … Antonín Prokop
2016 … Marcel Jelínek
od 2017 … Jiří Trenčínský
Objem výroby / výstav
(v hektolitrech za kalendářní, příp. správní rok; správní rok = 1. 9. – 31. 8. následujícího roku)
1873 | 2544 | 1898/99 | 14054 | 1913/14 | 8300 |
1875/76 | 1080 | 1900 | 14425 | 1917/18 | 2000 |
1880 | 3130 | 1901/02 | 13053 | 1918/19 | 3500 |
1889 | 10300 | 1902/03 | 13052 | 1919/20 | 4370 |
1889/90 | 9150 | 1903/04 | 12580 | 1920/21 | 1570 |
1890/91 | 10756 | 1904/05 | 11312 | 1921/22 | 4960 |
1891/91 | 11354 | 1905/06 | 11886 | 1924/24 | 7510 |
1892 | 10520 | 1906/07 | 10366 | 1926/24 | 6378 |
1893/94 | 10668 | 1907/08 | 11250 | 1927/28 | 6025 |
1894/95 | 11572 | 1908/09 | 13400 | 1928/29 | 5900 |
1895/96 | 13283 | 1909/10 | 13019 | 1931/32 | 3000 |
1896/97 | 13525 | 1910/11 | 11275 | 1932/33 | 2672 |
1897 | 17084 | 1911/12 | 10729 | 1933 | 1720 |
1897/98 | 10080 | 1912/13 | 10720 | 1934 | 1015 |
Autoři expozice
Marek Kamlar
Pavel Šaur
Použitá literatura
- Kašička F.: Dolní Počernice, in: Umělecké památky Prahy, Velká Praha A–L. Praha: Academia, 2012.
- Likovský Z.: České pivovary 1869–1900. Praha: VÚPS, 2005.
- Likovský Z.: Pivovary československého území 1900–1948. Praha: VÚPS, 2006